|
|
Vzdělávání seniorů v rámci U3V z pohledu lektorů
Havelková, Lucie ; Dostálová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Vronský, Jiří (oponent)
Tématem této diplomové práce je vzdělávání seniorů v rámci univerzit třetího věku na Univerzitě Karlově v Praze z pohledu lektorů. Práce se zabývá klíčovými aspekty tohoto tématu, a to jak z teoretického, tak i praktického hlediska. Hlavním cílem je porozumět procesu vzdělávání seniorů, jak ho vnímají lektoři. Práce popisuje jejich získané zkušenosti, možnosti rozvoje vzdělávání seniorů a vnímané bariéry ve vzdělávání této populace na U3V v rámci celoživotního učení. Teoretická část práce slouží jako základní rámec pro pochopení problematiky vzdělávání seniorů. Využívá odbornou literaturu k definování klíčových pojmů a konceptů. Důraz je kladen na význam celoživotního učení pro seniory a na specifika vzdělávacího procesu v tomto kontextu. Další kapitoly jsou zaměřeny na samotné lektory v souvislosti s didaktickým procesem a psychodidaktikou. Zabývají se osobností lektora, jeho rolí a jeho kompetencemi. Praktickou část práce tvoří samotný výzkum. Ten byl realizován formou polostrukturovaných rozhovorů autorky s lektory celoživotního vzdělávání. Kladené otázky se týkaly oblasti zkušeností lektorů se vzděláváním seniorů, možných bariér v této oblasti a také toho, jaké možnosti vidí v oblasti celoživotního vzdělávání. Získané odpovědi přinesly také užitečné informace o motivaci lektorů pro jejich...
|
|
|
Vzdělávání seniorů v rámci U3V z pohledu lektorů
Havelková, Lucie ; Dostálová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Dvořáková, Danuše (oponent)
1 ABSTRAKT Tématem práce je vzdělávání seniorů v rámci univerzit třetího věku na Univerzitě Karlově z pohledu lektorů. Práce popisuje jejich získané zkušenosti, možnosti a vnímané bariéry ve vzdělávání této populace na U3V v rámci celoživotního učení. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část vymezuje základní pojmy pomocí odborné literatury. Pojednává o významu učení se populace seniorů a o specifikách tohoto edukačního procesu. Další kapitoly jsou zaměřeny na samotné lektory v souvislosti s didaktickým procesem a psychodidaktikou. Zabývají se osobností lektora, jeho rolí a jeho kompetencemi. Teoretická část je doplněna o data o vývoji U3V na Univerzitě Karlově. KLÍČOVÁ SLOVA celoživotní vzdělávání, motivace seniorů ke vzdělávání, stárnutí, senioři, Univerzita třetího věku, U3V, bariéry ve vzdělávání
|
|
|
Domovy pro seniory v době pandemie covid-19
Křenek, Jan ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá domovy pro seniory v době pandemie covid-19. Konkrétně se jedná o období od roku 2020 až po první čtvrtletí roku 2022, kdy se domovy pro seniory v tomto období musely přizpůsobit nové situaci spojené s pandemií covid-19. Tato diplomová práce má za cíl kontrastovat zavedená opatření státu s praxí v konkrétním domově pro seniory a zachytit jejich vliv na domov. K dosažení tohoto cíle nejprve došlo shromážděním informací týkajících se domovů pro seniory v době pandemie, informací ohledně opatření platných uvnitř domovů a jejich vlivu na domovy pro seniory. Tyto informace jsou dále využity ke zkoumání vlivu opatření a praxe v konkrétním domově pro seniory. Na shromážděných informací pak autor ukazuje všechna relevantní opatření a jejich vliv na konkrétní domov pro seniory, praxi domova při zavedení těchto opatření a hodnocení opatření personálem. Ke shromáždění potřebných informací byla využita literatura, zahraniční zdroje, vyhlášky, legislativa, výroční zprávy a rozhovory v rámci domova pro seniory Sue Ryder. Práce mimo již zmíněný kontrast také mapuje jednotlivá vládní nařízení relevantní pro domovy pro seniory v období pandemie a také vývoj situace uvnitř domovů pro seniory, což umožňuje pochopit situaci uvnitř domovů v období pandemie covid-19.
|
|
|
Aktivizující programy pro dlouhodobě hospitalizované pacienty
HLAVÁČOVÁ, Lucie
Aktivita je pro lidský život nepostradatelná. Během hospitalizace dochází k omezení či úplnému přerušení jakýkoliv činností, na které byl pacient zvyklý z domácího prostředí. Proto je tak velice důležité a potřebné tyto aktivity navrátit zpět do každodenního rytmu a v tom nám pomáhají aktivizující programy. Práce si klade za cíl zmapovat jaké aktivizující programy se v praxi využívají, dále jaké potřeby v této oblasti mají samotní pacienti. Také se práce zaměřuje na samotné benefity aktivizujících programů a na požadavky poskytovatelů těchto programů. Metodu výzkumného šetření jsme zvolily kvalitativní formu pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly realizovány s deseti vybranými sestrami pracujícími na oddělení následné péče v jedné jihočeské nemocnici a deseti vybranými pacienty hospitalizovanými na stejném oddělení. Výzkum ukazuje, že se aktivizující programy v praxi využívají poměrně málo. Velký vliv na tuto skutečnost má i aktuální emidemiologická situace panující po celém světě. Potřeby pacientů přesahují momentální nabídku aktivizačních programů v nemocnici. Ve výzkumném šetřní jsou široce zastoupeny výhody aktivizačních činností jak pro samotné pacienty tak i pro ošetřující personál. Na základě našeho výzkumného šetření bychom navrhovaly nový koncept aktivizačních činností. V tomto konceptu by si mohl pacient zvolil sám dle svého zájmu a fyzických zdatností konkrétní činnost. Jednalo by se o aktivizující činnosti, které mohou sestry pacientům nabídnout a tuto aktivitu s nimi provozovat. Tyto aktivity by byly nenáročné tak aby je sestra v rámci své směny byla schopna s pacientem provozovat. Jako tyto aktivity bychom doporučovaly např. účelovou konverzaci s pacinetem na jeho oblíbené téma, předčítání pacientům, společné sledování televize, zpěv, malování, drobná manuální činnost, společné procházky. Sestra jako poskytovatel této aktivity by byla řádně na danou aktivitu proškolena a edukována. Za tímto účelem byla vytvořena informační brožura s nabízejícími aktivitami, která je součástí příloh této diplomové práce. Tato brožura bude prezentována vrchním sesterám z oddělení následné péče.
|
|
|
Jak se mi tam žilo? Životní styl v domově pro seniory: autoetnografie života v domově pro seniory
MATOUŠKOVÁ, Lenka
Diplomová práce s názvem Jak se mi tam žilo? Životní styl v domově pro seniory: autoetnografie života v domově pro seniory byla zaměřená na popis života z mého pohledu v Domově sv. Alžběty. Teoretická část obsahuje demografii stárnutí populace v České republice se zaměřením na Jihomoravský kraj z důvodu lokality, kde byl proveden výzkum. Dále zde ve zkratce specifikuji pojmy související s diplomovou prací jako je gerontologie, geriatrie, domov pro seniory, kvalita života a další. Dále zde popisuji životní styl se zmínkou životního stylu seniorů. V praktické části byly uvedeny výsledky, které jsem získala z kvalitativní analýzy. Cílem práce bylo zjistit, jak se žije v pobytovém zařízení domov pro seniory z mého pohledu v rámci autoetnografie. Byla zvolena kvalitativní strategie, metoda autoetnografie, analýza dat, získané materiály, fotografie, pozorování. Výsledky byly analyzovány kódováním v programu Atlas.ti. Zaznamenávala jsem denní režim a veškeré aktivity, které jsem v rámci povinné praxe měla. Tyto záznamy jsem dále zakódovala a zaznamenala do diagramu a kódy následně popsala s odkazem na denní záznamy. Text byl doplněn o fotodokumentaci z běžného dne v domově pro seniory. Součástí příloh je seznam kategorií a kódů použitých pro tvorbu diagramů, přepsané denní záznamy z průběhu pobytu. Výsledky ukázaly, že nejvíce na mě působila izolace, která ovlivňovala mé chování a prožívala jsem spoustu negativních pocitů. Dále stravování, kdy se podávala masitá jídla, což pro mě jako vegetariánku, bylo někdy náročné. Těžce jsem vnímala svůj odchod ze zařízení, protože jsem zde trávila spoustu času a stala jsem se součástí týmu. Byla jsem nadšená z volnočasových aktivit a bohatého programu, který je klientům nabízen. Těchto aktivit jsem se aktivně zúčastňovala.
|
|
|
Komparace pohybových a volnočasových aktivit ve vybraných domovech pro seniory v ČR a Německu
NASTAS, Daniela
Ve své závěrečné diplomové práci se věnuji problematice pohybových a volnočasových aktivit ve vybraných domovech pro seniory v ČR a Německu. Celá práce se člení na část teoretickou a praktickou. V teoretické části popisuji pobytové instituce pro seniory v ČR a Německu a jejich financování a historický vývoj až do současnosti, zabývám se psychickou, fyzickou, sociální a spirituální stránkou seniora a jeho adekvátními pohybovými aktivitami. Praktickou část tvoří analýza dotazníkového šetření a statistické ověření testovaných hypotéz. Dotazníky jsem rozeslala elektronickou formou do více než 50 domovů pro seniory v ČR a Němec-ku, ale odpovědi jsem získala jen ze 13 z nich. Cílem bylo zjistit, zda jsou senioři spokojeni s nabízenými aktivitami v domově pro seniory, jakým aktivitám se senioři věnují, co jim daná aktivita přináší a jaké zlepšení by uvítali. Výsledky dotazníkového šetření jsou zpracovány do grafů a tabulek. Potvrdilo se, že celkem 50 % klientů v Německu odpovědělo, že jsou zcela nebo spíše spokojeni s kvalitou nabízených služeb oproti tomu v ČR to bylo o 8 % procent méně tj. 42 %. Na základě tohoto šetření, vyplývá, že senioři mají zájem o nepohybové aktivity, které jim přináší kontakt s ostatními lidmi a tím, se utužují jejich sociální vazby. Proto by bylo vhodné, aby ředitelé domovů pro seniory zvážily zařazení nových aktivit nepohybového charakteru.
|
|
|
Zmapování poskytovaných adiktologických služeb následné péče pro gerontoadiktologické klienty v Jihočeském, v Jihomoravském a v Kraji Vysočina
Benešová, Martina ; Volfová, Anna (vedoucí práce) ; Vacek, Jaroslav (oponent)
Východiska: Vzhledem k demografickému stárnutí obyvatelstva ve vyspělých zemích, roste zastoupení seniorů v populaci. Tento trend se odráží i v adiktologii, kdy se stále častěji setkáváme s cílovou skupinou seniorů závislých na návykových látkách (gerontoadiktologie). V ČR je poměrně dobře vybudovaná síť služeb pro adiktologické klienty, ve které má své opodstatněné místo pobytová služba následná péče. Zaměřuje se především na udržování pozitivních změn v chování, postupné začlenění klientů do normálního života a efektivně podporuje abstinenci. Avšak žádný dosavadní výzkum nereflektuje, jak je tato služba dostupná gerontoadiktologickým klientům v Jihomoravském, Jihočeském a v Kraji Vysočina, jaké má pro ně programy a přizpůsobení, popřípadě jaké jsou nedostatky v péči o tyto klienty. Cíle: Jádrem výzkumu je zmapovat dostupnost služeb pobytové následné péče v Jihočeském, v Jihomoravském a v kraji Vysočina pro gerontoadiktologické klienty. Identifikovat možné limitující faktory pro tuto cílovou skupinu a poskytnout autentickou subjektivní zkušenost výzkumníků, v roli příbuzných adiktologických klientů, při komunikaci se službami. Metody výzkumu: Praktická část práce byla realizována za pomocí kvalitativní výzkumné metody Mystery shopping, při které realizátoři studie, v roli potenciálních zájemců o...
|
|
|
Domovy pro seniory v době pandemie covid-19
Křenek, Jan ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hasmanová Marhánková, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá domovy pro seniory v době pandemie covid-19. Konkrétně se jedná o období od 2020 až po první čtvrtletí roku 2022, kdy se domovy pro seniory v tomto období musely přizpůsobit nové situaci spojené s pandemií covid-19. Tato diplomová práce má za cíl zachytit situaci domovů pro seniory v době covid-19 pandemie, s důrazem na české území a následně vytvořit návod pro překonání pandemie v rámci domovů pro seniory. K dosažení tohoto cíle nejprve došlo k shromáždění informací ohledně opatření platných uvnitř domovů, jaká je jejich relevance a účinnost a tyto informace jsou dále využity ke zhodnocení opatření. Ze shromážděných informací pak autor vytvořil strategii, která by mohla být využita pro boj s budoucími pandemiemi podobného nebo stejného typu, přičemž tato strategie by pak umožnila domovům pro seniory překonat pandemie lépe. Ke shromáždění potřebných informací byla využita literatura, zahraniční zdroje, vyhlášky, legislativa, výroční zprávy a rozhovory v rámci domova pro seniory Sue Ryder. Práce mimo již zmíněný návod také mapuje jednotlivá vládní nařízení relevantní pro domovy pro seniory v období pandemie, a také vývoj situace uvnitř domovů pro seniory, což umožňuje pochopit situaci uvnitř domovů v období pandemie covid-19. Klíčová slova Senioři, covid-19, gerontologie,...
|
|
| |
|
|
Úroveň péče o nemocné s demencí v různých zařízeních
Švarcová, Radka ; Chloubová, Helena (vedoucí práce) ; Hošťálková, Monika (oponent)
Tato bakalářská práce "Úroveň péče o pacienty s demencí v různých zařízeních" se zabývá péčí v zařízeních pro pacienty s Alzheimerovou chorobou a stařeckou demencí. Úkolem bylo zjistit rozdíly v péči o nemocné se stařeckou demencí a Alzheimerovou chorobou mezi státními a soukromými zařízeními. Práce se zabývá problematikou stařecké demence a Alzheimerovy choroby a popisuje péči v zařízeních, které jsou specializovaná na nemocné s demencí a Alzheimerovou chorobou. Zaměřena je především na péči personálu a jejich přístupu k pacientům v zařízeních s důrazem na vytvoření rodinného prostředí, vhodné komunikace s možností aktivizačních metod s pacienty. Ve výzkumné části závěrečné bakalářské práce se snažíme zmapovat specializovaná zařízení pro ACH a demenci ve Středočeském kraji. Zároveň zjišťujeme metodou rozhovoru a pozorováním, jaké jsou možnosti v péči o tyto nemocné. Z výzkumného šetření vyplynulo, že je péče ve státních zařízeních z hlediska komunikace a saturace rodinného zázemí více vyhovující z důvodu většího počtu personálu na menší počet pacientů. Komunikace a rodinné zázemí nelze dostatečně vytvořit v soukromých zařízeních, která jsou veliká a která se spíše zaměřují na režimovou stránku péče.
|
host ::
RSS.